Jak to funguje?

1. Přihlaste se. Můžete o sobě pro začátek vyplnit nějaké informace (jestli jste extravert, spíš racionální nebo emocionální a podobně). Je na Vás, kolik toho o sobě řeknete. Informace nejsou veřejné, použijí se jen pro vyhledání podobných lidí.
2. Glagoli Vám vyhledá lidi, s kterými byste si mohli rozumět. Můžete se sejít nebo si spolu psát.
3. Když se s někým setkáte, můžete Glagoli říct svůj dojem z toho setkání – jestli Vám bylo příjemné a jak jste vnímali povahu druhého člověka.
4. Váš dojem se nikde nezveřejňuje, ale Glagoli se postupně naučí, s kterými lidmi byste si mohli rozumět.
5. S každým dalším setkáním je odhad přesnější. Abyste mohli sledovat, jak se v tom Vy a Glagoli zlepšujete, zobrazuje se průběžně XP (eXperience Points), které udává, jak přesně dokáže Glagoli odhadnout, s kým byste si mohli padnout do oka.
6. Na začátku o sobě nemusíte vyplnit nic, začnete pak s náhodným výběrem lidí.

Proč vzniklo Glagoli?

Za časných dnů internetu nám vizionáři slibovali, že se svět změní na globální vesnici, kde si všichni budou moci bez hranic povídat se všemi. A skutečně! Ukázalo se, že vizionáři měli pro jednou pravdu! (To je ovšem u vizionářů spíš pozoruhodná výjimka.) Svět se během krátké doby zmenšil a propojil tak, že to muselo překvapit i samotné vizionáře.

V poslední době je ale čím dál zřejmější, že tenhle nový, lepší virtuální svět do sebe nasál všechny nešvary světa starého, a ještě je znásobil. Diskuse pod novinovými články jsou proudem vulgarit, které nemá cenu číst. Chatovací servery většinou zdegenerovali na fóra výměny nemravných nabídek bez hranic. Na internetových seznamkách mají někteří lidé pocit, že se účastní obchodu s bílým masem – v roli toho masa. Stejné schéma se stále opakuje: tam, kde se dá komunikovat bez hranic, někteří lidé opravdu žádné hranice nerespektují, až tam nakonec zbydou jen oni.

Problém tu není v tom, že se by původní sliby o světě bez hranic byly neuskutečnitelná utopie. Problém je v tom, že se na internetu naopak dají uskutečnit až překvapivě úspěšně. Problém je v tom, že takový způsob komunikace, kde nejsou žádné hranice a žádné normy, pro lidi není přirozený, a nakonec se v něm necítí dobře.

Leckde si toho i všimli a začali nějaká základní pravidla vynucovat. Většinou pod pohrůžkou dočasného nebo trvalého zákazu. Je to taková virtuální náhražka vězení a trestu smrti. První, kdo tenhle přístup zkoušel v reálném světě, byl Athénský zákonodárce Drakón, po kterém tyto metody dostaly jméno „drakonické“, a čas od času je někdo znovu zkouší uplatňovat. Výsledek je vždy stejný: moc to nefunguje a lidi mají navíc tísnivý pocit, že žijí v despocii.

Způsob, jak funguje běžná lidská společnost má v sobě něco jemného, co umožňuje udržovat mezilidské vztahy v přijatelných mezích bez zjevného donucování. Glagoli bylo navrženo a vytvořeno tak, aby tenhle jemný, neinvazivní způsob udržování harmonických vztahů vrátilo i do komunikace na internetu. Základem dobrých vztahů ve společnosti je, že si každý cení své reputace a snaží se pokud možno si ji nepokazit. Tam, kde tenhle princip chybí – třeba v místech masového turismu – se k sobě lidé chovají i v reálném světě „jako na internetu“. Zároveň jde o trochu vágní koncept, takže tomu lidi nevěnují zase moc velkou pozornost, a pokud člověk neudělá něco vysloveně šíleného, nezničí si reputaci jednou neuváženou hloupostí.

Proto na Glagoli může člověk říct svůj dojem o lidech, které potkává. Dojem se nikomu nezveřejňuje, ale stejně jako reputace v reálném světě umožňuje, aby se potkávali lidmi, kteří si vyhovují. Dojem zároveň není „hodnocení“ – lidi mají spoustu různých nákloností a povahových rysů a jen ty extrémní se dají označit jako „špatné“. Lidi jsou tak jemně vedeni k tomu, aby se nechovali extrémně se k ostatním, a Glagoli třeba nakonec svede dohromady ty, kteří k sobě tíhnou.

Proč to funguje?

1. Na Glagoli nemusíte ručně procházet profily spousty lidí a snažit se poznat, kdo je ten pravý. (Ono to stejně moc nejde). Glagoli se podle Vašich dojmů z jiných lidí a podle dojmů ostatních lidí navzájem naučí poznávat, kdo se ke komu hodí.
2. Je to tak pohodlnější, zábavnější a šetří to soukromí. Lidi si na Glagoli nemusejí připadat jako zboží na trhu.
3. Navíc ti, co jsou milí a slušní k druhým, budou potkávat další milé a slušné lidi. A ti, co ne... inu, peklo jsou ti druzí. Glagoli je proto příjemné místo k setkávání.

Přihlaste se hned!

Přihlaste se zdarma

Přihlásit seVytvořit účet

Přihlásit se přes Facebook
Přihlásit se přes Google

Bez svolení nebudeme na Facebooku nic zveřejňovat

Přihlášením do Glagoli.net vyslovujete souhlas se smluvními podmínkami

Co plánujeme?

1. Skupinové akce. Až skončí epidemie, Glagoli by mohlo dávat dohromady lidi nejen po dvou, ale i celou skupinu, která se chce spolu pustit do nějaké akce – třeba jít na výlet, na koncert nebo jen na pivo. Glagoli zajistí, že ti lidi k sobě boudou zhruba pasovat povahou.
2. Diskusní fórum, které jemně usměrní vyložené trolly a dá víc prostoru těm, kdo přispívají k rozumné debatě. Není potřeba nikoho hned banovat, stačí lidi motivovat a jemně usměrnit.
3. Doporučování věcí. To, že má nějaká restaurace, kapela nebo film pět hvězdiček v zásadě nic neznamená, protože kategorie dobré/špatné jsou značně relativní podle toho, kdo je hodnotí. Když umí Glagoli poznat, kdo s kým by si mohl rozumět, mohlo by taky poznat, kdo s kým má podobný vkus.